Úspěch znamená pro každého úplně něco jiného. Pro někoho je úspěch dokonce smysl života. Základním stavebním kamenem úspěch je většinou cíl, přesněji naše cíle. Všechno, co dnes máme, vychází z toho, že to někdo chtěl vytvořit, vymyslet, zrealizovat, ale i zpeněžit či zužitkovat… každý kdo něčeho dosáhl, měl svůj cíl nebo vizi.
Naše cíle nám pomáhají k tomu, abychom nezapadli ve vlastní průměrnost. Víra v sama sebe jde ruku v ruce právě s cíli, které si dáváme. A průměrnost vychází z toho, že si lidé nevěří. Ve škole často probíhá výuka stylem „hlavně dávejte pozor a moc nevybočujte“ a doma se to vyšperkuje na fráze typu „hlavně se dobře uč, ať si můžeš najít dobré zaměstnání“. A nějaká podpora osobnostního růstu?
V první řadě je třeba si tyto myšlenkové vzorce, které má většina z nás zažité, ať chceme nebo ne, uvědomit. To je první předpoklad úspěchu, přiznat si to a chtít se změnit, chtít se sebou něco dělat.
Pak můžeme přemýšlet nad tím, co s tím. je třeba najít ztracenu sebedůvěru a začít vnímat místo okolí hlavně sebe.
Když tohle člověk zvládne, je pro něj mnohem snazší přemýšlet o tom, co vlastně chce, jaké životní hodnoty mu dávají smysl. To je ta změna, to je ten krok do neznáma, kterým se to všechno láme. Žádné složité dogma v tom není, je to pouze o tom, chtít se poslouchat, otevřít se změnám a pochopit svůj smysl života. Věnujme se opravdu tomu, co chceme a ne tomu, co od nás druzí očekávají!
